Možná, že jenom spíš, a pak se probudíš.
A těch pár let, to byl jen zlej sen.
Možná už procitáš, modřiny počítáš.
A jako pštros schováš tvář pod polštář.
Umřu.
Na tohle nemam nervy. Nejsem srab, ale...
Dávno ti do prachu spadly růžový brýle.
Pravda, láska a tak dál, šly stranou kvůli zlatý žíle.
Fakt sem zahodila 4 roky. 4 krásný roky sem se vědomě či nevědomě, to už je jedno vracela k tomu jednomu okamžiku. Byla sem horší než dítě kterýmu vzali hračku. Vždycky stejnej magor, ale kontrolovala sem se, hlídala se, neužívala se, pak dopadla takhle...
Sakra, zase melu hovna, jenom tahle písnička mě.. dostává:D
pondělí 16. března 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
V tom je právě ta krása fotbalu :) A neumírej, zdáš se jako milá osoba :) Nezdáš, věřím že jsi :)
OdpovědětVymazat4 roky jsou fuč... žij přítomností, jak to umíš xD :)
OdpovědětVymazathodně štěstí do začátku, taky k tobě rád chodím, tamto bylo z legrace, ahoj
OdpovědětVymazatto jsi ty, ta hezká poloviční holka ?:)
zvětšil jsem si tě... mně se líbíš... aspoň co vidím zpolovic máš krásné rty... :)
OdpovědětVymazat